Byt či zabít? (2/3)
Užívám si. Naprosto dokonale si užívám. Tuhle jízdu bych si nikdy nenechal ujít... A tak se do ní naprosto dokonale vžiju.
Pomalými krouživými pohyby se přibližuju k tyči před sebou. Její stříbrná barva je trošku naručena místy kde se jí dotkly lepkavé ruce ostatních. Přesto se stále leskne v oslnivém světle nenápadně umístěných reflektorů. Se skoro výhružným úsměvem ji obejmu dlaněmi a s lehkostí po ní sjedu.
Všichni chlapy se snaží nahrnout co nejblíž prostorného pódia s pár rekvizitami (viz. např. kovová židle, bičíky, dlouhé bílé pírko atd. atd.), pod nátlakem bodyguardů se však musí držet v takové vzdálenosti, aby nerušili a neobtěřžovali. Zahlídnu pár rukou s penězi ve vzduchu jako to bývá v dost hrozných filmech. Prozatím se je rozhodnu ignorovat, pokud tam budou o něco později, uvidím na co budu mít chuť.
Párkrát se laškovně zakroutím okolo tyče asi na délku paže. Skoro jako na dětském hřišti, když jsem byl malý. Pak ji obejmu i nohama a viditelně se o ni třu rozkrokem. Je to neskutečně příjemné jak chladná látka něžně laská mé přirození.
Natavím se zadkem co nejvíc k hledišti a s vyšpulením sjedu až dolů a s otočkou začnu lízat místo kde se mi předtím třel rozkrok. Přes rameno se ohlídnu, vlasy mi spadnou z tváře na záda. Jde slyšet tolik zatajených dechů...
S uchichtnutím si prudce rozepnu košili a nechám ji spadnout na zem. Na odiv tak upřu svoje nahá záda, na kterých se mi pohupují vlasy. Poodejduu od tyče, abych se o ni mohl z větší vzdálenosti zaháknout jen jednou rukou a nohou, zatímco druhou si pomalými pohyby přejíždím po hrudi a zvýrazňuju cestu toho nejhezčího co jde v tu chvíli vidět. Jakmile se dotknu bradavky, slastně hlasitě vydechnu a se zakloněnou hlavou zapředu jako kočka. Desítky očí se na mě dychtivě koukají, chtějí se přidat a já si je užívám. Miluju jak se na mě koukají s vědomím, že nemohou blíž a vidí moje tělo potřené rozkoší. Tak moc touží a já je nutím se udělat jen pomocí pohledu. Když mám lepší náladu, přijdu k nim i blíž, aby si občas někdo vyvolený mohl sáhnout letmo na okraj kalhot.
Velmi pomaloučku se z pravé bradavky dostanu až k okraji kalhot. Přejedu po něm prstem, zatáhnu za pudlo a sálem se ozve zvuk utrhnuté látky. Vymaním se z vlivu tyče a jen procházím okolo a tančím. Občas se sám sebe polaskám přes látku a nechám, aby všichni slyšeli jak moc dobře se umím rozptýlit.
Sundám ze sebe nenápadně kalhoty a zůstanu před nimi nahý. Penis mám už trošku naběhlý a ztvrdlý, ale ještě mi ani plně nestojí. Dřepnu si na zem a dělám most, z kterého se přetočím na čtyři a s prdelkou vystrčenou na diváky odcházím dál. Sem tam se podívám přes rameno a líznu si rty.
Dojdu až k pojízdnému "sedátku", které je speciálně upraveno, tak že jedna část funguje jako jakýsi vibrátor. Chytnu úchyty a s houpavými pohyby boků se vrátím blíž k pódiu. Chytnu se úchytů ze předu sedátka pevněji a prudce dosednu na vibrátor až se celé mé tělo napne do oblouku a z mého hrdla unikne bolestný výkřik. Podívám se přímo do publika, do očí mých zákazníků. Všichni upřeně hledí na můj zadek. Spokojeně se usměju a na vibrátoru se zavrtím. Nebojím se nijak zvukově zapojovat. Chraplavě promluvím k nim všem:
"Je to velmi krásný pocit. Měli byste si to jít zkusit."
Zasměju se a pak "tiše" povzdechnu: "Tak těsné..."
Po chvilince se začnu na vibrátoru pohybovat, dopadám na něj pomalu i prudce, z boku...Kdyby v pozadí nahrála hudba, byl by slyšet pleskot mých varlat o úchyty "sedátka". Přirození už mi úplně stojí a nedočkavě v něm tepe. Na povrchu ho mám zvlhlé a v ústech mi naopak začalo vysychat. Sáhnu pro pírko na stole a začnu si jím škádlit špičku. Usmívám se na lidi okolo sebe a sem tam se posunu blíž, až můj zadeček zaprotestuje, a polechtám pírkem někoho po ústech či tvářích. Ti blažení... si začnou sahat do kalhot.
Vidím jak si jeden přímo přede mnou rejdí rukou v kalhotech. Sesednu ze sedátka, i když někteří a zvlášť já protestují a vydám se k němu. Na tváři má sluneční brýle a na vlasech kšiltovku i tak mu z ní sem tam vykukují vlasy. I takové lidi tady lze vidět. Nechtějí, aby je někdo poznal, protože by to prozradilo jejich orientaci, třeba ve vyšších kruzích.
"Myslíš si, že se tu přede mnou můžeš jen tak dělat?" vdechnu mu do tváře a polechtám ho na bradě pírkem.
"A ty to snad přede mnou neděláš?" zazubí se tajemně a já se s stále zhrublým hlasem zasměju. Mám rád kluky co se nebojí, i když tenhle...
"Já jsem za to placenej, tobě tu ale nikdo neplatí nebo snad jo? Chceš snad za mnou na pódio? Třeba bych ti od toho problémku pomohl." přetřu se mu rty o líčko. Ostatní protestují, ale ať jdou do háje... Tenhle mě začíná zajímat...
"Ach - rád bych. Ale neumím tak dobře tancovat a rajtovat na tamté věcičce jako ty!" zasměje se mi do ucha a já překvapeně vydechnu. On si se mnou hraje!
"Klidně tě to naučím...." ponoukám ho. Tak co ty tajemnej, máš na mě?
"Já naučím něco tebe...Jestli ti ten vybrátor v zadku byl těsnej, co teprve já. Nebo si raději ve skutečnosti nahoře?" zavrčí na mě po tom co se od něj odtáhnu, abych se natáhl na zem kus od něho a začal napodobovat pohyby jeho rukou. Přece jenom, ať se bavím jak chci, práce je práce.
"Myslíš, že na mě máš?" propálím ho pohledem, vlasy se mi rozprostřou po ramenou.
"Mám. V pokoji šest ti to milerád ukážu." zamává klíčkama ve vzduchu. Je hodně blízko. Začne se k nám hrnout nabušenej týpek se znakem ochranky, ale já na něj nenápadně zavrtím hlavou, že nemá ho nemá rušit.
"Čas mám až ve dvě ráno, hrdličko." olíznu si horní ret a rukou začnu zrychlovat pohyby na penise. Začíná mi být horko.
"Nevadí, stejně mám ještě práci." pokrčí v klidu rameny a zasténá. Podívám se dolů z pódia a vidím jeho rozepnutý poklopec a potřísněnou ruku. V ten moment se taky udělám. S hlasitým vydechnutím nechám, aby mi mléčná tekutina postříkala stehna a břicho. Namočím do ní ukazováček a máznu jí na tvář toho zakuklence.
"Tak teda ve dvě v šestce, připrav se ať se mi to líbí, znalče." zazubím se a vyšvihnu se do stoje. Vezmu hadřík ze stolu a poutírám se stále před zraky okolí.
Je to pro ně jako bych s nimi byl v posteli, takže si zaslouží vidět i něžnou péči. Utřu se naprosto celý a vydám se z pódia. Nesbírám své oblečení, nehledám naprosto nic. Jsem úplně nahý a je mi to jedno. Kdybych chtěl, klidně bych mohl pokračovat, ale rozhodl jsem se ponechat si trochu šťávy i pro toho cizince. Počkám až mě doběhne ochranka a za hlasitého křiku a nabídek se vydám do maskérny.
Čeká mě minimálně ještě jedno číslo a tak se chci upravit a vzít si na sebe něco jiného. Oblečení, které jsem měl předtím mi pak donese Mates. Tony a kluci se na mě uznale koukají.
"Takhle rozdovádět je umíš jen ty. Po tomhle se nám snad ještě zvětší tržby. Jseš přirozenej talent." objeví se ve dveřích rozzářený Miki. Drobný osmadvacetiletý chlap se nezdá, ale právě na něm Extáze stojí.
"Díky, Miki." obejmu ho a on mě pohladí po zadku. Dřív jsme dokonce byli milenci, ale skončilo to. Ani jeden jsme nebyli připravení na důvěru a věrnost pouze jeden jednomu a na druhou stranu jsme byli příliš žárliví kluci.
"Jsi jinak v pohodě? Měl jsem o tebe strach, ale nechtěl jsem ti volat domů." pošeptá mi do ucha a znova přejede mé nahé tělo. Stále jsem se neoblékl, ale nikomu to nevadí. Miki se ke mě trošku víc tiskne, nemám mu to za zlé. Intimně mě toho dost naučil, při jeho doteku se mému tělu vybaví jenom rozkoš.
"Naprosto. Měl jsem toho jenom moc. Díky, že sis dělal starosti. Příště ti napíšu, jen jsem si na to nevzpomněl, fakt se omlouvám. Hele, nevíš kdo má zamluvenou šestku?" poodvedu ho trošku dál a přesto nechám jeho ruce na mém pozadí, aby ho jemně hnětly.
"Víš, že zákazníci se málokdy představí. Ale jo, toho kluka jsem viděl. Nevypadá vůbec zle, ale trošku mi vadí to jeho maskování. Takový vždycky zavání." pokrčí rameny a pohlédne mi do očí Mikeš.
"Chce tě?" zeptá se naprosto s klidem. Jen v očích mu vidím mírný nesouhlas.
"Jo, je docela zajímavej. Mám s ním sraz až ve dvě. To už tu bude míň lidí a jen vážnější zakázky, vždyť to znáš."
"Dám ti na něj bacha, oky? A kdyby něco, stačí houknout. Kluci tě v noci pohlídají. Nechci, aby se mému nejlepšímu něco stalo." usměje se Miki a zajede mi prstem do rýhy. S úsměvem do něj žduchnu a na chvíli se o něj opřu.
Sice jsme spolu byli dávno... Něco však nikdy nezmizí. A to je jako náš vztah s Mikim. Jsme nejlepšími příteli a občas se spolu máme chuť vyspat. Občas to i uděláme. Jen když se nám doopravdy chce. Otřu se o Mikeše a cítím jeho úd mohutnět.
"Nemáš nikoho?" zeptám se stále v jeho objetí.
"Vlastně... Mám. Malýho kluka. Je tak děsně rozkošnej a drobňoučkej. Nemůžu na něj rychle a kdyby znal všechno... Asi by se zcvoknul. Úplně mě uhranul. S nikým se už čtyři měsíce nebyl." zakňučí Miki zmučeně. Vykuleně se na něj podívám. Prohlídnu si docela pěkné, rovnoměrné rysy Mikiho obličeje a kratší černé vlasy. Sám je to docela drobek, ale malýho kluka by asi přerostl.
"Takže celibát jo, to se moc neshoduje s tvým prstem v mém zadku." vyčtu mu hněvivě, když mi strčí článek prstu do dírky. Ne, že by to nebylo příjemné. Ale Miki je prostě Miki. Je to hodnej kluk a tak, když už kvůli někomu drží půst, měl by ho dodržovat a ne potom tížit svoje svědomí. I když asi vlastnictví bordelu a dřívější prostituce jeho svědomí moc nepomohla...
"Promiň. To jn, že na něj nechci tlačit, ale sám už pomalu nemůžu." skousne si ret Mikešek a odstoupí ode mě s rukama vzhůru.
"To je v pohodě. Prostě si s ním promluv, pokud je tak super jak si myslíš, určitě tě pochopí. Jsi fajn chlap Miki. Věř si trochu. Kolik mu je?"
"Šestnáct." vzdychne. No, nějakej rozdíl to je, hold.
"U-hm. To není zas tak moc. Plus už aspoň není pod zákonem, ne zas tak moc." usměju se na něho a přetřu mu rameno.
"No nic. Budu tě hlídat, kdyby se z toho tvého nočního milence stal lotr. Mějte se chlapci!" zakřičí přes maskérnu Mikeš a odejde. Já si konečně vezmu od Tonyho velkou láhev s džusem ředěným s vodou a župan. Lehnu si na pohovku v rohu a na chvíli usnu než mě vzbudí na další představení.
Noc zase o kus postoupí a já stále nevím co za hrůzu se stane.
Díky
(Shin, 17. 8. 2011 17:48)