Byt či zabít? (3/4)
Sedím s klukama u baru, před sebou flašku Tequily, plátky citrónu a misku se solí. Okolí už je více ztichlé, čísla už jsou uzavřená a jen z pronajímaných pokojů v zadu jde občas zaslechnout nějaký ten výkřik bolesti či rozkoše. Občas mezi tím není rozdíl.
Bertovi chlapci postávali nedbale u vchodů a občas na někoho zaklepali a ujistili se, že je všechno v pořádku. Sám Bert opustil své místo před barem a na dveře dal cedulku zavřeno. Dům samotný utichne až okolo páté, šesté ráno, ale nově příchozí se už nepřijímali. Kdyžjste chtěli pokoj, museli jste si poctivě zamluvit místo brzo večer.
"Tak do toho, chlapci!" zasměje se Renée, jeden z nejlepších barmanů Extáze.
"Tobě se to řekne, tohle je už moje páté kolo a začínám se potácet." zamručí lehce nabručeně Mates. Pavel ho poplácá po ruce se zasyknutím, že ho kdyžtak pak odhodí někde do hajan. Vybuchne další nával smíchu a všichni si nalejeme. Klasické sázky kdo dokáže vypít panáka tequily se vším okolo nejrychleji a kdo jich nejvíc vydrží...
"Raz, dva, tři!" práskl pěstí do baru Renée až všechno poskočilo. Barman z jakési podivné země, snědou pletí a černýma kudrnatýma vlasama sestřiženýma co nejvíc na krátko, měl sílu.
"Tequila!" zařve heslo Pavlík a všichni poraženecky zavrčíme. Ten kluk je neuvěřitelnej pijan. Ale aspoň ne agresivní ani sexuálně násilný.
"Končím vážení." usměju se na ně tajemně a chlapci na mě mrknou.
"Neboj se, mi na tebe zaťukáme, až budeme odcházet." mrkne na mě zlomyslně Matty (Mates) a já se na něj vražedně podívám.
"Leda přes Bertovu mrtvolu." vrátím mu to stejným tónem a jdu naposledy za noc do maskérny. Bert se na mě ode dveří zamračí s mručením, že není jenom můj osobní bodyguard a kluci se rozesmějí, že toho objeva stejně uvidí i kdyby Bertíka museli chtě nechtě knokautovat.
"Nechte si o mě zdát." pošlu jim pusu ze schodů do maskérny a zmizím ve dveřích. Dvě ráno se už nedočkavě blíží. Mám za sebou sprchu, ale nepřevlékl jsem se do svých normálních věcí a neodlíčil. Vlastně jsem na to ani neměl chuť, jenže by mě štvalo mít na očích nějaké svinstvo a ráno se probudit s černými fleky po obličeji. To prostě naštve každého...
Uslyším jemné oddechování a podívám se na pohovku v rohu. Na ní, zachumlaný do mikiny odpočívá Tony. Ten kluk je prostě idiot. Co víc říct. S povzdechem ho přikryju dekou a na interkomu u dveří brnknu Mikimu ať zavolá jeho rodičům.
"Jasná páka." povzdechne si Miki a já interkom vypnu. Zadívám se na postavu malého kluka spího spánkem spravedlných a doufám, že mu nic v životě neublíží.
Rychle se převleču z županu (no co, v tom se u baru dobře sedí) do svých normálních věcí, trika s Maideny a černých kalhot. Vlasy si nechám rozpuštěné a ještě se odlíčím. Pak na sebe mrknu do zrcadla a s povzdechem se vydám ze dveří pryč. Projít lokálem se mi už nechce a tak se proplížím chodbou pro zaměstnance k části s pokoji.
Dech se mi nepatrně zrychluje, když ťukám na dveře s číslem šest. Chodba s rudým kobercem a staře vypadajícími obrazy má šeré osvětlení a neprozrazuje nic co by sama nechtěla. Nikomu by se ani nezdálo co vše se může stát za zavřenými dveřmi. V zákoutích míhne postava s výšivkou ochranky na tričku, ozve něžné zavzdychání a divoké vyjeknutí.
"Je otevřeno!" odpoví se s smíchem hlas cizince. Pro sebe se uchichtnu
a chytnu nedočkavě za kliku.
"Čekals víc lidí?" zeptám se mezi dveřmi, zatímco vcházím. Pokoj je trošku strohý až na středně velkou postel pro dva. U dveří do koueplny stojí nahá postava v ručníku, s osuškou na hlavě.
"Vlastně jo. Nevěděl jsem kolik z vás přijde, tak jsem furt nechtěl chodit otvírat." zasměje se hlas a já se lehce napnu.
Nahá hruď se vzdouvá smíchy, drobné kapky z vlasů na ni dopadají jako neuspořádané hladivé doteky. Dobře svalnaté (ale ne příliš) paže drží ručník na místě a pevný - provokativní smích mě fascinuje.
"No, asi si pro příště nemám tolik věřit." poznamenám tiše a dojdu k postavě o kousek blíž.
"To určitě." zasměje se znova hlas zpod ručníku.
Začínal jsem být nervózní, protože mi ta situace přišla nějak známá. Muž přede mnou si stále schovával tvář, předtím i nyní a mě to pomalu přišlo podezdřelé. Byl jsem připravený kdykoliv vyrazit ke dveřím a ječet o pomoc, kdyby to bylo potřeba.
"Tak jsi připravený mě potěšit?" vrátím se k naší konverzaci u pódia. Proč malovat čerta na zeď, když jsem jen přehnan paranoidní...? Malé zaváhání před chvílí mě sice mírně zchladilo, ale jakmile jsem si vzpomněl na své první noční vystoupení dnes, opět se mi vrátilo sebevědomí.
"Samozřejmě."
Silně vypadající paže protřou osuškou delší hnědé vlasy a pak konečně osuška spadne na zem a muž přede mnou se narovná. Vytřeštím oči a zalapám po dechu. K*rva. To jediné mi opakovaně projede myslí.
"K*rva." pronesu po chvilce nahlas.
"Seš ty?" uchichtne se muž přede mnou a já mám co dělat, abych se nenapřáhl a jednu mu nevrazil. Daniel. Přesněji řečeno - ten Daniel.
Přítel mojí sestry.
"Co tu děláš." zasyčím téměř s vražedně. Uvnitř mě to bublá a já vím, že jestli někomu ihned nevrazím, asi prasknu.
"Co by, čekám na vzrušující sex s velmi nadaným striptérem." pokrčí rameny Daniel a je úplně - šťastný. Jinak se to vyjádřit nedá. Na tváři nemá žádné napětí. Jenom smích. Iritující, odporný smích.
"Asi by sis měl počkat na někoho jiného. Cekni o tom ségře nebo komukoli a já tě zabiju. Přísahám, že z tebe vymlátím duši." klouby na ruce mi stiskem zbělají.
"Nechci jí to říct. Chci s tebou jenom sex. Překvapilo mě, že jsem tě tu viděl. Myslel jsem, žes konečně odhalil tu svoji masku pitomce a šel se trochu pobavit. A najednou se přede mnou děláš na pódiu a provokuješ desítky chlapů k zbláznění? To je i na mě trošku velké sousto. Tvá sestra by to nemusela přežít a já ji mám upřímně rád. Je to dobrá ženská ať si říkáš co chceš." usměje se na mě klidně Daniel. Co v tom děvkaři kruci je?!
"Hm. Tak sis užil, končíme. Nechápu co se děje v té tvé podělané hlavě, ale fajn. Prostě o tom mlč a já odejdu." zašeptám naprosto zmateně a začínám se uklidňovat. Nechápu to. Frustruje mě to. Ale neštve, protože to nevypadá, že by Daniel byl takový cvok, aby mi v tuhle chvíli lhal.
"No tak, psychotiku. Žádný sex? Viděl jsem, že se ti líbím. Stále to vidím. Jsem v posteli dobrej. Slyšíš to doma... Nechceš vyzkoušet co všechno bych s tebou mohl provést?" přiblíží se ke mě Daniel a v očích mu cosi hraje. Nějaká velmi divná emoce.
"Nech toho, Danieli. Přestaň už prosím. Tohle není normální. Jsi přítel mojí sestry, uvědomuješ si to? Sice tu kozu nesnáším, ale sám si řekl, že je to dobrá ženská. Jak to můžeš říct a takhle jí chtít podvést s jejím vlastním bratrem?"
"Je to dobrá ženská, ale je to ženská. To je ten problém, Jindro. Ženská. Víš jak to tady chodí, příliš mnoho lidí si nemůže dovolit prozrazení své orientace. A upřímně, stejně jako ty nechceš někomu povídat o své práci, já nechci o své orientaci. Je to naprosto to samé. Až na to, že já potřebuju holku, jinak by mi naši nikdy nedali pokoj. A tvoje sestra je v pohodě. Nevšimne si, když se otočím za hezkým kusem chlapa, nepřijdou jí podezdřelé časté vycházky s kamarády a nechce žádné sliby.
Je to v pohodě kamarádka, s kterou jsem povinnovaný spát. Není to nejhorší, ale neuspokojuje mě to. A nemiluju ji. I když o to by nešlo ani tady. Líbíš se mi. Vlastně jsi dost kus a žít s tebou v jednom domě je občas makačka. Naštěstí se chováš jako totální idiot takže v klidu odolám. Ale ne, když se přede mě postavíš a začneš vyvádět to co na tom pódiu.
Notak, učenče náš. Tobě to taky nestačilo. Sex na jednu noc, takový problém? Nikdo se to nedozví." zazubí se spokojeně Daniel hned jak ukončí svoje vysvětlení a přiblíží se ke mě.
Přemýšlím nad jeho odůvodněními zatímco on už mě nedočkavě svléká. Jsem tak... ani nevím co... že se nezmůžu na odpor. Podívám se na skoro nahé Danielovo tělo a rozhodnu se. Je to debil. A přítel mojí sestry. A taky je to zatraceně dobrá nabídka na dobrý sex na jednu noc. Tak proč ji nevyužít? Striptér si stejně nemůže dovolit takové svědomí.
__________________________________________________
Na stolku zapípá mobil s budíkem na šestou. Vztekle ho shodím z povrchu, ale stejně nepřestane. Zamžourám do tmy pokoje a prohmatám okolí postele. Hlava mě bolí po pití, žaludek se mi lehce zvedá a celé mé tělo prostestuje proti jakémukoli pohybu.
"Kde si, ty h*jzle jeden malej." zavrčím a nechtěně se překotím na zem. Začnu nadávat jak špaček, ale mobil chytím a vypnu. Vztekle se vymotám z přikrývky a toporně dojdu k oknům, kde rozhrnu závěsy a podívám se kde vůbec jsem.
V posteli najdu do pasu zachumlaného chlapa jak rozvlaně spí a nic nevnímá. Rty má pootevřené, tvář uvolněnou a vlasy trochu zplihlé k obličeji. Přijdu blíž a jemně je odhrnu. Mírně strnu, když si uvědomím kdo to vlastně se mnou spal, ale jakmile mi vyvstanou vzpomínky z rušné noci, uklidním se.
"Vstávej." drcnu do něj nešetrně a dobelhám se do koupelny. Rychle na sebe pustím ledovou sprchu. Nejúčinnější léčba kocoviny a zničeného těla hned po ránu. Léta praxe naučí. Po okamžicích čirého utrpení mi voda pomůže a já se natáhnu aspoň pro sprcháč. Kdybychom s Danielem oba smrděli naprosto stejně, bylo by to podezdřelé. Taky léta praxe.
Z pokoje vedle se ozve vzteklé vrčení a za chvilku se jeho producent objeví ve dveřích.
"Taky si mě mohl vzbudit šetrněji, ignorante." protáhne se Daniel a poškrábe se na hrudi. V zápětí se podívá do zrcadla a ušklíbne se. Ignoruju ho, když už jsem ignorant a pokračuju v péči o své tělo.
"Můžu jít za tebou, nechci být upocený až se budu vracet k tvojí sestře." uchichtne se aniel a nesmlouvavě se vecpe do sprchy. Pokrčím rameny a vyjdu ven, než se dostane pod proud. Snad celou budovou se nese jeho ječení.
"Tos mě nemohl varovat?!" štěkne a rychle popřepíná čudlíky na teplou a za chvilinku už spokojeně vrní.
"Hm. Mohl. Nechtěl." pokrčím znova rameny a natáhnu se pro osušky. Rychle se utřu a hodím na sebe oblečení, které jsem po cestě do koupelny sesbíral. Čichnu k němu a naštěstí zjistím, že nijak neprozrazuje kde jsem byl.
"Já už půjdu, pokoj už jsi zaplatil nebo mám říct Mikimu a´t ti nachystá účet?" zavrčím na nahého kluka.
"Zaplatil. Ale pokud se platí i za tebe..." ušklíbne se zlomyslně.
"Za to malé odfnknutí cos udělal ti to nebudu počítat, nebylo by to fér." usměju se na něj stejně zlomyslně a on mě probodne pohledem. Egoista nad egoisty. To si vážně myslí, že jsem neměl nikdy lepšího partnera než je on? Jsem striptér a prostitut... Jeden z těch výše placených. Ať se jde bodnout.
"Cekni před ségrou a vyjde najevo cos všechno se mnou dělal. Miki si zákazníky reviduje." usměju se ještě jednou a zády k němu zamávám. Než se Daniel vzmůže na odpověď procházím už tichou chodbou a vracím se k temnému baru.
Miki sedí na jedné z židliček a před sebou má knihu s účetnictvím, které si poctivě vede. Uvidí mě a mávne mi.
"Tak jak...?" usměje se. Těžce si povzdychnu a svalím se na židli vedle něho.
"Byl to Daniel." pošeptám a opř si hlavu o složené ruce na lince. Koukám na vystavené láhve alkoholu a pro jednou si přeju mít velmi velké okno.
"COŽE?!" vyjekne Mikeš a chytne mě za rameno. Protivně se na něj zadívám a kývnu.
"Daniel." zopakuju znova.
"Ten idiot tvé sestry...?"
"Daniel."
Miki si mě chvíli prohlíží a pak si sám povzdechne.
"Jak to, žes ho nepoznal?vTotiž bydlíte spolu, aspoň podle hlasu ti to muselo být jasné, ne?" zamračí se na mě.
"Nějak jsem si to s ním nespojil. Tyhle věci z normálu se snažím vytěsnit, když jsem tady. Vždyť to znáš, Mikeši. Žiju jenom pro tyhle chvíle uvolnění."
"Bude z toho problém?" zeptá se starostlivě a něžně mě pohladí po tváři. Staří milenci se nezapřou.
"Myslím, že ne. On by nedopustil, aby se přes mě někdo dozvěděl jeho orientaci. Je to pitomec, ale má aspoň nějaký mozek."
"To doufám, zkusil by si něco na tebe a viděl by. Byl dobrej?" ozve se v Mikim jeho divočejší já.
Zasměju se a trošku zlomyslně se na Mikeše zazubím.
"Byl lepší než ty. Jeho výkony předčily i tebe, můj mistře." provokuju ho.
"Vážně?! Ale to není možné! Na mě nikdo nemá! Přiznej to! V posteli jsme si skvěle pasovali, ne? Zdál ses mi spokojený. Sexu bylo akorát. Jestli nám něco klapalo tak to byl sex!" ohradí se Miki dosatečně hlasitě a já mu vlepím rychlý pohlavek. I zdi mají uši.
"Jste zhruba na stejné úrovni. Na naše nejlepší zážitky ještě nemá, ale dopracoval by se k dokonalosti." usměju se na něj a tím ho trochu uklidním.
"Nebudu tě už provokovat. Půjdu domů. Po zkouškách tu budu častěji." pohladím Mikiho a prásknu do bot.
_________________________________________
Týdny ubíhají a já jsem v jednom kolotoči učení, zkoušek a hádek. Po společně strávené noci to doma vře. Nejsem schopný se na sestru podívat, protože je mi docela líto, že jsem ji podvedl. A Daniel to zase bere sebestředně, že ho ignoruju a chová se jako hnusný bastard. Prostě rodiná pohoda.
V Extázi jsem ještě nebyl a na mobilu se mi objevily už dvě hrozby od Mikiho, že máme pohotovost a jestli nevystoupím se svým číslem, hodí si mašli. Prostě lepší a lepší.
"Bože, smiluj se nade mnou." zašeptám do polštáře, když unaveně padnu po jednom z těch horších dnů. Oprava - pro mě už normálních dnů. Z vedlejšího pokoje se ozývá vzdychání a mě to leze krkem. Přehodím si polštář přes hlavu, ale ani to nepomůže.
"Ztište se, králíci podělaní!" zakřičím na svoje spolubydlící a doufám, že to utnou.
"Zmlkni a neruš!" ozve se vrčivá odpověď mojí sestry a jsme zase na začátku. Vztekle se posadím a hypnotizuju dveře. Nevyrvuje z pantů. Nevyrvuje z pantů a nezavraždím svou krev. Opakuje si moje lepší já.Není to tvá krev, takové dělo nemůže být tvá krev. Běž a uškrť ji. Protestuje moje horší já.
Chvilku se přu co je lepší udělat, ale nakonec zase zmoženě spadnu do postele a nevím co dál. Ve snech mě pronásleduje noc strávená s Danielem a já nevím jestli je to z pouhé viny vůči té krávě co právě prožívá....bla bla bla.
Podívám se na hromadu učení co mám ještě zvládnout dneska přečíst a uvědomím si, že jsem na pokraji. Unavený, zdevastovaný a totálně mrtvý. Duševně i fyzicky vyčerpaný do mínusu. Ještě jednou se podívám na tu hromadu a na mobil kde jsou zprávy od Mikoše. Nikdy mi nepsal a nevolal první, protože věděl, že je to pro mě riskantní. Potřebuje pomoc, uvědomím si. Jdu do sprchy a připravit se. Když nevíš co by, jdi se vyřádit do Extáze.
...
(ElenEstel, 21. 8. 2011 20:46)